Yerma jako nenaplněná a ničivá touha ženy po dítěti

První premiéra sezóny v KS Aréna je YERMA anglicky píšícího dramatika Simona Stonea a pojednává o tom, jak se zralá žena bezvýsledně snaží otěhotnět a do čeho ta touha ústí. Název převzal z básnického dramatu Federika Garcíi Lorky, který se u nás hrává také pod názvem Pláňka. Ta se zabývá podobným problémem, avšak místo a děj jsou odlišné. Stoneovo drama se odehrává na předměstí Londýna a hlavními postavami je třicátnice Ona a její manžel, čtyřicátník John. Právě se přestěhovali do vlastního domu a začali usilovat o to, aby měli dítě. Dodejme, že překladatel Viktor Janiš dbal na současnou mluvu protkanou vulgárními výrazy. Inscenace v dramaturgii Tomáše Vůjtka a v režii Kateřiny Duškové měla premiéru 14. října.

Hraje se na černé scéně navržené Pavlem Kodedou, v jejímž středu se tyčí úzké bílé a až do patra mířící dělené kovové schodiště, vlevo je pohodlné křeslo. Nad scénou je kostra střechy naznačující dům. Jiné prostředí, jako třeba výtah je simulováno míhavým osvětlením a z pozadí se ozývá hlas ohlašující patro. Kostýmy podle Kateřiny Duškové a Anny Marie Kocychové jsou současné, občas vyjede z pozadí štendr s oblečením hlavní hrdinky a ta si je vymění. Hudba Darka Krále citlivě a nenápadně podkresluje inscenaci.

Simone Stone (1984) je uznávaný činoherní, operní a filmový režisér i herec, který vystřídal švýcarské, australské a britské prostředí a jeho dramata se hrají v Austrálii a různě po Evropě. S rodinou žil dlouho ve Vídni a pak se přestěhovali do Londýna. Vyrůstal v ženském prostředí, kde jedinou mužskou postavou byl jeho strýc gay, a sám byl proto nejprve homosexuál a až později vyzrál, stal pravým mužem a oženil se. Tato citlivost ho zřejmě vede k tomu, že ženské postavy jeho her jsou silnější a uvěřitelnější než ty mužské.

Tíha celé inscenace leží na Kamile Janovičové, která zde působí jako host. Na počátku je to vyrovnaná a sebestředná 33letá novinářka Ona, vedoucí rubriky lifestylu a kultury, všechny své pocity a zážitky vlévající do vlivného blogu. Se čtyřicátníkem Johnem naplno užívali života, nyní si pořídili dům na hypotéku. Náhle si uvědomila, že jí tikají biologické hodiny, a tak se rozhodli udělat vše pro to, aby otěhotněla. Nejprve jsou to soulože s manželem Johnem v plodné dny a když se to nedaří, tak přichází asistovaná reprodukce první, druhá, třetí a další. Z bezstarostné, suverénní ženy se postupem času stává horečnatá hysterka závidící otěhotnění mladší sestry a vnímající už jen svůj, stále nedosažitelnější cíl, jemuž je ochotna podřídit vše. A adoptovat dítě odmítá. Dokonce svádí Viktora, s nímž byla před lety těhotná, ale z vlastní vůle šla na potrat, a na rušném festivalu v horečnaté opilosti svádí namátkou potkané muže. Končí už jen jako uzlíček nervů bezvládně ležící nebo zoufale se svíjející na podlaze. Lze jen obdivovat tvárný talent a strhující výkon herečky, kterou můžeme také vidět v NDM v proměnlivé roli Nory, kde je rovněž v centru dění.(Jen je škoda, že jí občas není rozumět).

Michal Čapka jako její manžel John má náročné povolání, často se vrací opilý z večírků ve firmě a občas musí cestovat. S ženou soucítí, se vším jí trpělivě pomáhá, ale je tak trochu mimo její problém. Až na konci, kdy je manželství v troskách, se dozvíme, zda věřil v úspěšnost jejího snažení. Tereza Cisovská se dokonale vtělila do role její bezstarostné mladší sestry Mary. Náhodně otěhotní, ale vyrovnaně snáší ukřičené dítě i manžela, s nímž není spokojená, ale proč by ho měla měnit za někoho podobného. Renáta Klemensová jako jejich matka Helena je nenuceně elegantní a rozumná žena řešící situace s nadhledem, jen si povzdechne nad vulgaritou dcer a vzpomene na nevázané roky před tím, než otěhotněla. Občas se v domácnosti objeví její přítel a kolega Viktor ztělesněný Janem Lefnerem, působící ve stejných novinách, před lety to byl její milenec. A také ji navštěvuje její ctižádostivá a jí podobná asistentka Des v podání Michaely Bajgarové.

Kateřině Duškové spolu se sehraným souborem KS Aréna se podařilo věrohodně vytvořit prostředí, v němž se pohybuje ústřední postava ženy, která se snaží celou svou silou otěhotnět a prolomit zábrany biologie, která už jí kdysi nabídla příležitost. Inscenace tak strhujícím způsobem ukazuje, jak její marný boj ničí manželství a nakonec i ji samotnou. Působí tak i jako varování vůči podobným průběhům případů, které dnes postihují současné ženy i jejich vztahy.

                                                                                                                                                      Milan Líčka, i-divadlo.cz