O divadle

Komorní scéna Aréna byla založena v roce 1994. Během čtvrtstoletí své existence se postupně vypracovala na špičku české divadelní scény, o čemž svědčí zcela výjimečné úspěchy v celorepublikovém měřítku, završené čtyřnásobným nejvyšším oceněním Divadlo roku (2013, 2015, 2016, 2017).

Aréna se zaměřuje na tzv. herecké divadlo a nejčastěji uváděným žánrem jsou tragikomedie. Základním dramaturgickým východiskem je kritická reflexe světa, ve kterém dnes žijeme, což činí prostřednictvím jak klasických, tak současných her, v obou případech však vždy s ironickým nadhledem a cynickým humorem. Její inscenace pravidelně zaznamenává Česká televize a je zvána na prestižní české, ale i zahraniční divadelní festivaly.

 

Historie divadla

Komorní scéna Aréna je nástupnická organizace bývalého Divadla hudby, které uvádělo hudební pořady, sestavené z tehdy málo dostupných gramofonových nahrávek. Ale na konci šedesátých let se v prostorách Divadla hudby krátce prosadila i činohra, když zde od října 1968 do března 1970 hrálo dnes již legendární (čili mladší generaci naprosto neznámé) Divadlo Waterloo. Po udání spolupracovníkem StB došlo k vyšetřování činnosti divadla a několik jeho členů bylo odsouzeno k nepodmíněným trestům v době trvání od devíti měsíců do dvou let. To vše za inscenaci hry Syn pluku, která ironicky parafrázovala dílo sovětského spisovatele Valentina Katajeva. Podle rozsudku Krajského soudu v Ostravě z června 1972 Syn pluku „hrubým způsobem urážel spřátelenou socialistickou zemi a její bratrskou pomoc v srpnu roku 1968″. Všem v Ostravě bylo rázem jasné, že se činohře bude v tomto prostoru mimořádně dařit a že herci budou za své umění po právu odměněni. Přesto ale činoherci raději počkali, až padne režim, který své divadelníky dokázal odměňovat až takto dramatickým způsobem.

Od počátku devadesátých let, kdy se komunisté na čas stáhli do ústraní a země byla náhle plná svobodných občanů a přesvědčených demokratů, se svobodně a demokraticky začal formovat i nový divadelní soubor, jehož uměleckým šéfem se stal herec, režisér a scénárista Pavel Cisovský. Přeměna původního Divadla hudby v komorní činoherní scénu byla dokončena v roce 1994 přijetím nového názvu Komorní scéna Aréna, kdy se funkce divadelní ředitelky ujala Renáta Huserová. Od té doby soubor uvedl desítky inscenací, které byly nominovány na desítky divadelních cen, z nichž desítky cen také získaly. V roce 2005 získalo divadlo i novou budovu a nového uměleckého šéfa, jímž se stal Ivan Krejčí. Komorní scéna Aréna se tak přesunula z Masarykova náměstí do pasáže u Sýkorova mostu a nový umělecký šéf se už přes patnáct let úspěšně snaží, aby do ní diváci nalezli svou cestu. Pod jeho vedením se Komorní scéna Aréna stala čtyřikrát Divadlem roku (2013, 2015, 2016, 2017), což bývá chápáno jako nejvyšší ocenění české divadelní kritiky. Zároveň je to přesvědčivým důkazem, že do nové budovy našli svou cestu i divadelní znalci. V roce 2018 do ní našel cestu i divadelník a hudebník Jakub Tichý, který ve funkci ředitele vystřídal Renatu Huserovou.

Komorní scéna Aréna dnes patří k nejlepším, a tudíž i nejoceňovanějším českým divadlům. Pro některé (zpravidla ty náročné) je však stále divadlem nedoceněným, pro jiné (zpravidla ty z jiných divadel) je zbytečně přeceňovaná a my ostatní jsme se s tím už naučili žít. Její repertoár kriticky reflektuje naši současnost (za pomoci klasických i současných autorů), přičemž oblíbeným žánrem je tragikomedie. Aréna je tedy divadlem bojovným, jak už sám název napovídá, a svůj zápas o aspoň trochu lepší svět (ano, je to patetické, ale patos k divadlu tak nějak patří) chce dovést k aspoň trochu lepším koncům než výše zmíněné Divadlo Waterloo (nomen omen). A rozhodně se nechce stát legendárním (čili mladší generaci naprosto neznámým) divadlem, což se jí snad bude ještě pár let dařit.

 

 

 

thumb
2023

Nejvýznamnější událostí se stala výměna hereček. Alena Sasínová – Polarczyk po dlouhé a úspěšné kariéře v Komorní scéně Aréna (hrála zde 15 let) podlehla svodům Národního divadla moravskoslezského a přešla k nim. Renáta Klemensová po dlouhé a úspěšné kariéře v Národním divadle moravskoslezském (hrála tam 19 let) podlehla svodům Komorní scény Aréna a přešla k nám.

2022

Komorní scéna Aréna otevírá nový a ještě komornější prostor pro padesát diváků, který dostává něžný název Komůrka. První inscenací Komůrky se stala hra Tomáše Vůjtka Zápas o generála v režii Ivana Krejčího. Tragikomické osudy generála Šejny, o nichž hra pojednává, vzbudily zájem diváků i kritiků. O rok později inscenace hostovala na Mezinárodním festivalu Divadlo Plzeň.

2020 - 2021

Covid své ambice nemilosrdně potvrdil a znemožnil tak jakékoli živé divadelní představení. Komorní scéna Aréna proto začala přenášet on-line divadelní streamy,  aby alespoň touto cestou vyslala svým divákům povzbudivou zprávu, že divadlo žije. Většinou měly podobu scénického čtení, ale pašijová hra O tom slavném zmrtvýchvstání byla již regulérní divadelní inscenací (dokonce i s živou hudbou!). Toto úsilí bylo oceněno Cenou Jantar 2021 za mimořádnou kvalitu on-line streamů.

2019

Zimní slunovrat získává Cenu Josefa Balvína (nejlepší inscenace sezóny původně německojazyčného textu).

Josef Kaluža je oceněn moravskoslezskou Cenou Jantar coby činoherní herec roku 2018 díky Zabijáku Joeovi.

2018

Na postu ředitele divadla po 24 letech Renátu Huserovou střídá Jakub Tichý.

Aréna počtvrté boduje v Cenách divadelní kritiky, stává se Divadlem roku 2017 a Smíření je oceněno jakožto Nejlepší poprvé uvedená česká hra.

Zuzana Truplová se stává držitelkou Ceny Thálie pro umělce do 33 let.

Pavla Dostálová je historicky první herečkou oceněnou  moravskoslezskou Cenou Jantar za svůj výkon ve Smíření.

2017

Aréna již potřetí získává nejvyšší divadelní ocenění a stává se Divadlem roku 2016.

2016

Aréna zažívá historický úspěch a v Cenách divadelní kritiky je oceněna celkem v pěti kategoriích: Slyšení se stává Inscenací roku i Nejlepší poprvé uvedenou českou hrou, Marek Cisovský si „díky“ svému Adolfu Eichmannovi odnáší Cenu za mužský herecký výkon, Štěpán Kozub je vyhlášen Talentem roku a samozřejmě není divu, že se Aréna rovněž stává i Divadlem roku 2015.

Slyšení vítězí v každoroční Anketě Divadelních roku jakožto Inscenace roku 2015.

2014

Ruská zavařenina je díky nejvyššímu počtu hlasů v Anketě Divadelních novin vyhlášena Inscenací roku 2013.

Aréna v Cenách Alfréda Radoka 2013 poprvé získává titul Divadlo roku.

2013

Dvě inscenace Arény v režii uměleckého šéfa – S nadějí, i bez ní Amigo – jsou nominovány na Cenu Marka Ravenhilla, Ivan Krejčí ji nakonec odnáší za S nadějí, i bez ní.

Za svůj výkon v hlavní roli v téže inscenaci získává Alena Sasínová-Polarczyk Cenu českého divadla za ženský herecký výkon.

Tomáš Vůjtek za hru o Josefě Slánské získává Cenu Hvězd na vrbě.

2012

Tereza Dočkalová se stává držitelkou Ceny Thálie pro činoherce do 33 let.

2008

Michal Čapka získává Cenu Thálie pro činoherce do 33 let.

2007

Aréna získává stálého dramaturga Tomáše Vůjtka.

2005

Komorní scéna Aréna se stává o něco méně komorní, když se z bývalého Divadla hudby stěhuje do nové budovy knihovny u Sýkorova mostu, kde získává větší divadelní sál i lepší zázemí.

Se změnou divadelního prostoru nastává i změna na pozici uměleckého šéfa, kde Pavla Cisovského nahrazuje Ivan Krejčí.

1994

V působišti bývalého Divadla hudby oficiálně vzniká nová příspěvková organizace města Ostravy, Komorní scéna Aréna, v čele s ředitelkou Renátou Huserovou a uměleckým šéfem Pavlem Cisovským.