Dějiny Arény rok po roce

Počátek devadesátých let

Vlastní přeměnu Divadla hudby v komorní divadelní scénu prosadil jeho ředitel Jaroslav Pochmon, který v letech 1986 až 1993 postupně realizoval novou uměleckou koncepci, jejímž spoluautorem byl Pavel Cisovský, budoucí umělecký šéf nově vzniklého souboru. První samostatné inscenace se na repertoáru objevily v letech 1991–1992 a od roku 1993 byly realizovány vlastním hereckým souborem, který se postupně obměňoval a formoval a tak nějak umělecky rostl, což činí dodnes.

1994

– Potvrzením úspěšně dokončené přeměny bylo v roce 1994 přijetí nového názvu Komorní scéna Aréna. Funkce ředitelky nově vzniklého divadla se obětavě ujala Renáta Huserová.

– Režisér Radovan Lipus nastudoval s herci „scénickou škytavku“ Průběžná O(s)trava krve, která předznamenala jedno z dramaturgických témat, která jsou pro tvorbu Arény, alespoň podle mínění kritiků, stěžejní – zájem o region a jeho sociální dějiny. Na tuto inscenaci, která byla  šťastně inspirovaná hornickým folklórem a místní kabaretní tradicí, neméně šťastně navázaly hry Tomáše Vůjtka a Janusze Klimszy Brenpartija (2009) a Chacharije (2018).

1996

Režisérka Oxana Meleškina Smilkova vytvořila inscenaciVišňového sadu A. P. Čechova, která souboru vynesla v Cenách Alfréda Radoka nominaci na Divadlo roku, nominaci v kategorii Ženský herecký výkon (herečka Radka Coufalová za roli Ani) a nominaci na Inscenaci roku.

2000

Režisér Janusz Klimsza inscenoval ve svém vlastním překladu hru Tadeusze Słobodzianka Prorok Ilja, za což byl českou divadelní kritikou nominován na Cenu Alfréda Radoka a Prorok Iljana Inscenaci roku.

2003

Inscenace novely Michaila Bulgakova Psí srdce v dramatizaci a režii Sergeje Fedotova zvítězila v Cenách Alfréda Radoka v kategorii Inscenace roku a herec Michal Čapka za roli Psa (Šaryk–Šarykov) získal cenu za Mužský herecký výkon. Herci Arény tak poprvé předvedli, jakých nelidských výkonů jsou schopni (v jiné inscenaci hraje Adam Langer osla, ale žádnou cenu zatím nedostal; pes je prostě kritikům bližší).

2005

Po úspěšném desetiletí se divadlo přestěhovalo do zbrusu nové divadelní budovy v pasáži u Sýkorova mostu, v níž od sezóny 2005/2006 Aréna působí pod vedením nového uměleckého šéfa. Stal se jím režisér Ivan Krejčí, jehož inscenace jsou pro Komorní scénu stylotvorné a jsou velmi oceňované kritiky, a nejen jimi.

2006

Ivan Krejčí režíruje Racka, kterým začíná v Aréně jeho „čechovovská éra“, velmi oceňovaná kritiky, a nejen jimi (v roce 2009 na Racka navázal Višňovým sadem, v roce 2018 přibyly Tři sestry).

2007

Alena Sasínová-Polarczyk byla nominována na Cenu Thálie za roli Iriny Arkadinové v Čechovově Rackovi, a Cenu pro činoherce do 33 let získal Michal Čapka za roli Trepleva v Rackovi a za roli Padraica v McDonaghově Poručíkovi z Inishmoru (v režii Michala Langa).

2010

Ivan Krejčí režíruje Hamleta a pokračuje tak v Aréně ve své „shakespearovské éře“, velmi oceňované kritiky, a nejen jimi. Na počátku byl Sen noci svatojánské (2004) a po Hamletovi následovalo Něco za něco (2015) a Macbeth (2021).

2011

– V listopadu měla českou premiéru hra Naomi Wallace Blecha, v režii Petera Gábora, za niž se představitelka role paní Snelgravové Alena Sasínová-Polarczyk dostala do nejužší nominace na Cenu Thálie. Nakonec ale v tom roce získala Cenu Thálie pro činoherce do 33 let Tereza Dočkalová.

– Ivan Krejčí režíruje Vůjtkovu hru S nadějí, i bez ní, kterou začíná v Aréně jeho „vůjtkovská“ éra, velmi oceňovaná kritiky, a nejen jimi. Volnou trilogii, kriticky reflektující naše moderní dějiny, doplňuje Slyšení (2015) a Smíření (2017).

2012

– V lednu se odehrála česká, ba i světová premiéra inscenace hry Tomáše Vůjtka S nadějí, i bez ní, která vzbudila ohlas u diváků, ba i u odborné veřejnosti. Inscenace získala nominaci na Cenu Alfréda Radoka v kategorii Inscenace roku a Alena Sasínová-Polarczyk byla nominována v kategorii Ženský herecký výkon za roli Ony. Tomáš Vůjtek za tuto hru obdržel „radokovskou“ Cenu Hvězd na vrbě.

– Ivan Krejčí zkouší Gogolovy Hráče a pokračuje tak ve své „ruské“ éře, velmi oceňované kritiky, a nejen jimi. Ruská dramatika, ať už klasická či současná, má v jeho režijním pojetí na repertoáru své pevné místo: Talenty a ctitelé (2006) A. N. Ostrovského, Tarelkinova smrt (2011) Alexandra Suchovo-Kobylina, Amigo (2012) Nikolaje Koljady, Neuvěřitelné příhody Julie a Nataši (2014) Germana Grekova a Jurije Muravického.

2013

– V březnu byly na slavnostním galavečeru v pražském Divadle na Vinohradech vyhlášeny a uděleny Ceny Českého divadla. Alena Sasínová-Polarczyk získala Cenu za ženský herecký výkon za roli Ony v inscenaci S nadějí, i bez ní.

– Inscenace S nadějí, i bez ní a Amigo byly nominovány na Cenu Marka Ravenhilla, což je ocenění za nejlepší českou divadelní inscenaci nového dramatického textu. Cenu pro vítěze, tedy kožich, který speciálně pro tuto příležitost zhotovil výtvarník Marek Cpin, si nakonec odnesl Ivan Krejčí za inscenaci S nadějí, i bez ní.

– Zakladatel a dlouholetý umělecký šéf Komorní scény Aréna, Pavel Cisovský, oslavil 24. října 2013 své sedmdesáté narozeniny. O den později bylo při této příležitosti uspořádáno benefiční představení Gogolových Hráčů s Pavlem Cisovským v roli starého Glova. Po jeho skončení vedení divadla i kolegové přímo na jevišti dojatému oslavenci poblahopřáli.

2014

Inscenace hry Ludmily Ulické Ruská zavařenina v režii Ivana Rajmonta zvítězila v Anketě Divadelních novin a získala titul Inscenace roku. V Cenách Alfréda Radoka byla Aréna nominována ve dvou kategoriích – za Ruskou zavařeninu na Inscenaci roku a také na Divadlo roku. Nakonec na slavnostním večeru ve Studiu Hrdinů v Praze Aréna obdržela cenu nejvyšší a byla vyhlášena Divadlem roku 2013.

2016

– V lednu 2016 byly vyhlášeny výsledky Ankety Divadelních novin. Inscenací roku 2015 se stalo Slyšení Tomáše Vůjtka v režii Ivana Krejčího. V březnu na slavnostním večeru v pražském Divadle Minor získala Aréna pět Cen divadelní kritiky. Talentem roku byl vyhlášen nejmladší člen KSA Štěpán Kozub, především za roli vídeňského knížete Vincentia v oceňované inscenaci Něco za něco. Slyšení se stalo jak Nejlepší poprvé uvedenou českou hrou, tak i Inscenací roku, a Marek Cisovský za roli Adolfa Eichmanna získal Cenu za mužský herecký výkon. Komorní scéna Aréna se tak zcela logicky stala Divadlem roku 2015.

Ivan Krejčí režíruje Lidskou tragikomedii Ladislava Klímy a vytváří tak inscenaci velmi oceňovanou kritiky, a nejen jimi. Jde o první divadelní experiment, v němž se herci Komorní scény pokouší cestovat časem. Titíž herci, kteří hráli v Lidské tragikomedii v roce 2003 (pod vedením téhož režiséra), v ní hrají i o třináct let později. Rozdíl je téměř neznatelný. Těžko říct, zda je to dobře. Dobře ale je, že byl Šimon Krupa za roli Pulce nominován na Cenu Thálie.

2017

V tomto roce se nepřihodilo nic výjimečného. Komorní scéna Aréna se opět stala Divadlem roku, tentokrát za rok 2016.

2018

I tento rok byl jako ten předešlý. Komorní scéna Aréna byla vyhlášena Divadlem roku 2017 a Vůjtkovo Smíření Nejlepší poprvé uvedenou českou hrou 2017. Divadlo také zaznamenalo výraznou personální změnu, kdy po neuvěřitelných dvaceti čtyřech letech odešla na zasloužený odpočinek jeho první ředitelka paní Renáta Huserová a v čele Komorní scény Aréna ji vystřídal Jakub Tichý.

2019

– Josef Kaluža získal Cenu Jantar v kategorii Divadlo: Činohra (Herec roku).

Zimní slunovrat Rolanda Schimmelpfenniga v režii Adama Svozila a Kristýny Jankovcové získal prestižní Cenu Josefa Balvína. Podle kritiků Divadelních novin jde o nejlepší inscenaci vycházející z původně německy psaného textu, která u nás v sezóně 2018/2019 vznikla.

Zuzana Truplová, která nakrátko opustila Komorní scénu Aréna, aby se do ní opět natrvalo vrátila, získala Cenu Thálie pro činoherce do 33 let.

2020

Petra Kocmanová byla nominovaná na Cenu Thálie v kategorii činohra (ženský výkon) za roli Emily v inscenaci hry Torbena Bettse Kočka v oreganu (v režii Petra Svojtky), ale absolutním vítězem ve všech kategoriích se stal covid-19, který téměř znemožnil divadelní provoz a s těmito ambicemi se úspěšně promořil i do následujícího roku.

Pokladna

+420 602 702 120
pokladna@divadloarena.cz

Po — Pá    15.00 — 18.30

a vždy hodinu před začátkem představení.

Vstupné

základní – 260 Kč
zlevněné – 180 Kč
(studenti / senioři / držitelé průkazu ITIC / ZTP a ZTP/P / členové IZS)
premiéra – 350 Kč

Sleva bude uplatněna pouze po předložení platného průkazu!

PROSÍME CHOĎTE VČAS.
Po zahájení představení není možný přístup do hlediště.