Recenze na Zabijáka Joea (Divadelni noviny č. 2)

05. 11. 2019

„S kultovním americkým coolness dramatem Zabiják Joe se na festivalu Ostrava v Praze představil soubor Komorní scény Aréna. Tragikomedie plná černého humoru, vulgarismů, ale i sociálně kritického přesahu, je v podání členů ‚Arény‘ především ukázkou výborného hereckého divadla, založeného na přesném vystižení daného žánru.

Příběh hry vypráví o sociální spodině, rodině Smithových z amerického Dallasu, a je zasazen do 90. let minulého století. Mladý překupník drog Chris Smith (Šimon Krupa) musí splatit dluh, jinak ho zabijí jeho věřitelé. Jediné východisko vidí v tom, že zaplatí nájemného vraha a detektiva v jedné osobě Joea Coopera (Josef Kaluža), který zavraždí jeho matku. Chrisově sestře Vicki (Zuzana Truplová) budou poté budou vyplaceny peníze z matčiny životní pojistky a ona se o ně podělí se zbytkem rodiny. Do zosnování vraždy Chris zapojí i svého přihlouplého otce, ‚podpantofláka‘ Ansela (Michal Čapka) a jeho novou manželku, záletnici Sharlu (Tereza Cisovská).

V Ostravě Lettsovu hru situovali do realistického prostředí domku Smithových, z něhož stejně jako z jeho obyvatel dýchá zašlost a zanedbanost. Realistické zařízení obývacího pokoje propojeného s kuchyní je vyvedeno do sebemenších detailů. Vicki tak například Zabijáku Joeovi doopravdy servíruje z trouby sekanou, popíjejí spolu překapávanou kávu, nebo sledují televizi. Celé do detailů promyšlené realistické ladění ve výsledku působí jako příjemně humorná nadsázka.

Stejně precizní je i režijní vedení jednotlivých hereckých výstupů, které nepostrádají gradaci a tempo. Velmi vyrovnané herecké obsazení dokáže s potřebnou dávkou ironického nadhledu nechat vyznít někdy až drastický humor jednotlivých replik, na druhou stranu se mu daří akcentovat i obecně lidské a sociálně kritické přesahy hry.

Chris je v podání Šimona Krupy smolař, zkrachovalec, především však sobec, který pod zástěrkou pomoci druhým myslí pořád jen na sebe. Zároveň je ale v některých výstupech vidět, jak bolestné je pro něj to, čeho se kvůli vlastní hlouposti dopustil na sestře. Ve své přízemnosti a malosti však není schopen zastavit nezadržitelný tok událostí, který je pro něj nakonec totálně destruující. Jeho sestru Vicki ztvárnila na pražské repríze Zuzana Truplová (alternuje Kristýna Krajíčková). Vicki je v jejím podání zakřiklou, nepochopenou, v něčem stále dětskou holkou z Dallasu, ale jak se posléze ukáže, tak i drsňačkou, která se v závěru inscenace ukáže jako jediný člověk z oné prazvláštní rodiny, který je schopen jednat sám za sebe. Tereza Cisovská v roli macechy Sharly a Michal Čapka jako otec Ansel mají role více typizované. Typ záletné, sexuchtivé, přihlouplé manželky, která má doma postaršího zanedbaného manžela, který ji zobe z ruky, však Cisovská hraje přesně. Stejně tak se Michalu Čapkovi velmi dobře daří charakterizovat ušláplého, přihlouplého dobráka Ansela, který se pod vidinou peněz dá jednoduše přemluvit k vraždě. Zabiják Joe v podání Josefa Kaluži je zase potřebně tajemným a charismatickým cizincem, který se se svou ‚zálohou‘ za vraždu dokáže chytře vypořádat po svém.

Ostravský Zabiják Joe je inscenací, v níž se skrze nadsázku a tragikomické, někdy až absurdní situace poukazuje na zhoubné následky lidského sobectví. Stejně tak je inscenace obrazem postupného rozpadu jakýchkoliv morálních hodnot a disfunkčních mezilidských vztahů. Narození nového člověka, o němž se dozvídáme v ‚hořkosladké‘ závěrečné scéně, však nakonec poskytne jistou naději, že by budoucnost až zase tak zlá být nemusela…“

Tereza Šafářová, Divadelní noviny, 5. 11. 2019 (psáno z uvedení na festivalu Ostrava v Praze 3. 11. 2019 v La Fabrice)

Divadlo je hlavně práce, ale taky radost, když se to povede

28. 2. 2024

Marek Cisovský zná v Komorce bez nadsázky každou píď, k souboru patří od jeho počátku. V čerstvě uvedené inscenaci Děti slunce ztvárňuje roli profesora Protasova. V rozhovoru se zamýšlí nad svou novou postavou, mluví o kapele a vzpomíná na začátky divadla.   Myslíš si, že může dílo autora, jako je Maxim Gorkij, oslovit dnešní lidi? To je otázka spíš pro dramaturga, ale já si myslím, že může. Uvádíme upravenou verzi původní hry osekanou o nános jakési propagandy minulého rež...

Březen bude nabitý!

13. 2. 2024

Zahájili jsem prodej vstupenek na představení konaná v březnu. Kromě stálic v našem repertoáru si můžete své místo pojistit na první reprízy novinky Historka o sv. Magdě Johanny Kaptein.  V rámci akce Noc divadel vás kromě oblíbené hry Režisér od Tomáše Vůjtka čeká bohatý program. V neposlední řadě máte poslední možnost shlédnout milostný příběh dvou básníků Úplné zatmění. V prodeji jsou i vstupenky na duben!