Recenze na Zabijáka Joea (Divadelni noviny č. 2)

„S kultovním americkým coolness dramatem Zabiják Joe se na festivalu Ostrava v Praze představil soubor Komorní scény Aréna. Tragikomedie plná černého humoru, vulgarismů, ale i sociálně kritického přesahu, je v podání členů ‚Arény‘ především ukázkou výborného hereckého divadla, založeného na přesném vystižení daného žánru.

Příběh hry vypráví o sociální spodině, rodině Smithových z amerického Dallasu, a je zasazen do 90. let minulého století. Mladý překupník drog Chris Smith (Šimon Krupa) musí splatit dluh, jinak ho zabijí jeho věřitelé. Jediné východisko vidí v tom, že zaplatí nájemného vraha a detektiva v jedné osobě Joea Coopera (Josef Kaluža), který zavraždí jeho matku. Chrisově sestře Vicki (Zuzana Truplová) budou poté budou vyplaceny peníze z matčiny životní pojistky a ona se o ně podělí se zbytkem rodiny. Do zosnování vraždy Chris zapojí i svého přihlouplého otce, ‚podpantofláka‘ Ansela (Michal Čapka) a jeho novou manželku, záletnici Sharlu (Tereza Cisovská).

V Ostravě Lettsovu hru situovali do realistického prostředí domku Smithových, z něhož stejně jako z jeho obyvatel dýchá zašlost a zanedbanost. Realistické zařízení obývacího pokoje propojeného s kuchyní je vyvedeno do sebemenších detailů. Vicki tak například Zabijáku Joeovi doopravdy servíruje z trouby sekanou, popíjejí spolu překapávanou kávu, nebo sledují televizi. Celé do detailů promyšlené realistické ladění ve výsledku působí jako příjemně humorná nadsázka.

Stejně precizní je i režijní vedení jednotlivých hereckých výstupů, které nepostrádají gradaci a tempo. Velmi vyrovnané herecké obsazení dokáže s potřebnou dávkou ironického nadhledu nechat vyznít někdy až drastický humor jednotlivých replik, na druhou stranu se mu daří akcentovat i obecně lidské a sociálně kritické přesahy hry.

Chris je v podání Šimona Krupy smolař, zkrachovalec, především však sobec, který pod zástěrkou pomoci druhým myslí pořád jen na sebe. Zároveň je ale v některých výstupech vidět, jak bolestné je pro něj to, čeho se kvůli vlastní hlouposti dopustil na sestře. Ve své přízemnosti a malosti však není schopen zastavit nezadržitelný tok událostí, který je pro něj nakonec totálně destruující. Jeho sestru Vicki ztvárnila na pražské repríze Zuzana Truplová (alternuje Kristýna Krajíčková). Vicki je v jejím podání zakřiklou, nepochopenou, v něčem stále dětskou holkou z Dallasu, ale jak se posléze ukáže, tak i drsňačkou, která se v závěru inscenace ukáže jako jediný člověk z oné prazvláštní rodiny, který je schopen jednat sám za sebe. Tereza Cisovská v roli macechy Sharly a Michal Čapka jako otec Ansel mají role více typizované. Typ záletné, sexuchtivé, přihlouplé manželky, která má doma postaršího zanedbaného manžela, který ji zobe z ruky, však Cisovská hraje přesně. Stejně tak se Michalu Čapkovi velmi dobře daří charakterizovat ušláplého, přihlouplého dobráka Ansela, který se pod vidinou peněz dá jednoduše přemluvit k vraždě. Zabiják Joe v podání Josefa Kaluži je zase potřebně tajemným a charismatickým cizincem, který se se svou ‚zálohou‘ za vraždu dokáže chytře vypořádat po svém.

Ostravský Zabiják Joe je inscenací, v níž se skrze nadsázku a tragikomické, někdy až absurdní situace poukazuje na zhoubné následky lidského sobectví. Stejně tak je inscenace obrazem postupného rozpadu jakýchkoliv morálních hodnot a disfunkčních mezilidských vztahů. Narození nového člověka, o němž se dozvídáme v ‚hořkosladké‘ závěrečné scéně, však nakonec poskytne jistou naději, že by budoucnost až zase tak zlá být nemusela…“

Tereza Šafářová, Divadelní noviny, 5. 11. 2019 (psáno z uvedení na festivalu Ostrava v Praze 3. 11. 2019 v La Fabrice)