Recenze na Obraz (Divadelní noviny)

24. 01. 2017

„Komedie Obraz francouzské dramatičky Yasminy Rezy se na českých jevištích zabydlela. Poprvé byla inscenována v Městských divadlech pražských v roce 1995, tedy již rok po svém vzniku, a do zatím poslední, ostravské premiéry se urodilo deset nastudování.

Zápletka hry je vlastně banální: dlouholetým přátelstvím tří čtyřicátníků otřese moment, kdy si jeden z nich – lékař Boris – pořídí přehnaně drahý obraz – bílé plátno bez rámu. Vzájemné vztahy mužů pak musí projít zkouškou, kdy se při pochybování nad uměleckými kvalitami abstraktního díla odkrývají křivdy minulosti, skrze které vyplouvají na povrch i další motivy, jako je snobismus, pokrytectví, mužská ješitnost, vypočítavost či důvěra jednoho v druhého. Obraz nabízí skvělé příležitosti pro tři herce, a tak není divu, že ho uvedli právě v Komorní scéně Aréna, jejíž doménou je především interpretační divadlo. I když na druhou stranu je škoda, že se tak využila jen část mimořádného potenciálu úspěšného souboru. Ke spolupráci byl do Ostravy již podruhé přizván režisér Vojtěch Štěpánek, který v minulé sezoně nastudoval Vianův náročnější a nepříliš často hraný titul Budovatelé říše. Nyní se musel vyrovnat s poněkud odlišným žánrem konverzační komedie. Soustředí se především na důkladné vedení herců, nechává je rozehrávat charaktery i situace s jemnou nadsázkou až k určité decentní grotesknosti.

K tomu hercům napomáhají civilní kostýmy a jednoduchá, náznaková scéna, kterou výtvarník Milan David vytvořil ze tří pohovek a stolku uprostřed. Velké symbolické bílé plátno pak svou velikostí přesně kopíruje rám vstupních dveří, jako by tak tvůrci chtěli naznačit, že si hrdina drahé dílo pořídil spíše na míru než z hlubší pohnutky. Inscenace je rytmizována světelnými střihy, kdy po rozsvícení v hledišti postavy strnou na jevišti v jakémsi štronzu, v kuželu ostrého světla odříkávají vnitřní monology a odhalují skutečnou podstatu svých vztahů. V závěru Štěpánek inscenaci ztišuje, tempu záměrně ubírá na dynamičnosti, čímž dochází k závěrečnému nepatetickému vyznění vážnějších tónů při dojemném hledání cesty zpět.

Každému z herců se podařilo přesně vybudovat osobitý typ. Zároveň citlivě a přesně reagují na jednotlivé repliky, gesta či pohyby a rozehrávají kaskádu šarvátek. Albert Čuba představuje majitele ‚pochybného‘ obrazu Borise jako spíše nesympatického, vypočítavého intelektuálského snoba. S ním výrazně kontrastuje postava lůzra Ivana. Toho se Josefu Kalužovi podařilo vykreslit až jako jakéhosi posmutnělého klauna, jemuž se v životě nic nedaří, ale který svou naivní čistotou tvoří výrazný protipól oběma kamarádům. Třetí figuru stvořil Marek Cisovský. Jeho racionálně uvažující postava inženýra Marka zaujme zvláště v mimice důsledně budovaným nepřístupným šklebem, skrze který jako by si postava vytvářela neprůstupnou masku, za níž skrývá všechny své frustrace. V Aréně divákovi nabízejí skvělý herecký koncert, který jistě bude s jednotlivými reprízami ještě zrát.“

Komorní scéna Aréna Ostrava – Yasmina Reza: Obraz. Překlad Michal Lázňovský. Režie a výběr hudby Vojtěch Štěpánek, scéna a kostýmy Milan David, dramaturgie Tomáš Vůjtek. Premiéra 7. ledna 2017.

Pavla Bergmannová, Divadelní noviny, 24. 1. 2017

Předplatné na Rok plný doteků

17. 5. 2022

Protože je nám jasné, že každého se dotýká něco trochu jiného, je jenom na vás, abyste si vybrali kombinaci titulů, která vás osobně uspokojí. Tentokrát vám nabízíme šest typů předplatného a před Vánoci k tomuto výběru přibude i tradiční Novoroční skupina.

Zápas o generála jako groteskně stylizovaný koncert o jeho vzestupu a pádu (i-divadlo.cz)

10. 5. 2022

Nový a ještě komornější prostor KS Aréna nazvaný Komůrka se pro diváky poprvé otevřel inscenací hry Tomáše Vůjtka ZÁPAS O GENERÁLA.