V Komorní scéně Aréna se vylíhnou Komáři

14. 10. 2021

V sobotu 16. října se v ostravské Aréně odehraje první premiéra nové sezóny nazvané Rok našich návratů.

Představíme v ní jednu z nejvýraznějších osobností současné britské dramatiky, Lucy Kirkwoodovou, a také režisérku Kateřinu Duškovou, která se díky Komárům poprvé představí nejen v Aréně, ale v Ostravě vůbec.

Hra Komáři (v originále Mosquitoes) měla světovou premiéru v londýnském národním divadle v roce 2017 a nejenže se tehdy stala událostí sezóny, ale dodnes je považována za jeden z nejvýraznějších divadelních textů poslední doby. Vznik hry inicioval Manhattan Theatre Club díky Nadaci Alfreda Sloana, jejímž cílem je iniciovat vznik hodnotných uměleckých děl, která pomůžou bořit stereotypy o světě vědy a techniky, stále ještě přežívající v obecném povědomí. Sama Kirkwoodová ke hře dodává, že pro ni coby vědeckého laika je celá hra především o tom, jak se my sami k vědcům (a tedy k mimořádně inteligentním lidem vůbec) stavíme.

Vědecký pokrok nám na jednu stranu usnadňuje životy, na druhou stranu existuje velké procento lidí, kterým ten samý pokrok nahání obrovský strach, protože pro ně představuje něco neprověřeného a neuchopitelného, a tím i nedůvěryhodného. „Samotné spuštění Velkého hadronového urychlovače v roce 2008 doprovázely katastrofické předpovědi ohlašující možný konec světa a médii šířený iracionální strach tehdy dolehl i na střízlivě uvažující jedince. Nakonec se samozřejmě nic nestalo, ale to vystrašené očekávání toho, co všechno by se stát mohlo, otevřelo další téma hry, kterým je důvěryhodnost dnešního mediálního světa a internetu,“ přibližuje dramaturg Tomáš Vůjtek.

Přestože věda v Komárech hraje zásadní roli, ostatně větší část hry se odehrává ve švýcarské Ženevě, kde sídlí Evropská laboratoř jaderného výzkumu (CERN), hra se soustředí na osudy tří žen a jednoho teenagera, v jejichž životech právě věda sehrává zásadní roli. Karen je slavná emeritní vědkyně, která se podstatně zasloužila o to, že její manžel získal Nobelovu cenu, Alice je její starší dcera, která jako jaderná fyzička Nobelovu cenu jednou možná dostane, Jenny je mladší dcera, která po Nobelovce nijak netouží, protože všechny otázky jí zodpoví Google, kterému bezmezně důvěřuje, a Luke je geniální syn Alice, kterému nečiní problém nabourat se do takřka jakéhokoli počítačového systému, ale jeho znalosti programovacích jazyků mu nijak nepomáhají porozumět svým vrstevníkům.

Právě neschopnost porozumění se ve hře promítá v mnoha rovinách: ať už jde o propast intelektuální, emocionální, generační, genderovou nebo sociální… Sám dramaturg divadla shrnuje připravovaný titul následujícími slovy: „Na půdorysu rodinného dramatu se Kirkwoodové podařilo napsat velmi aktuální hru, která pojmenovává zásadní problémy dnešního světa, a místy dokonce velmi vtipně.“

Diváci se, jak už je v Aréně zvykem, mohou těšit především na divadlo postavené na hercích, v tomto případě především na herečkách, protože v hlavních rolích sester Alice a Jenny se představí Tereza Cisovská a Zuzana Truplová, jejich stárnoucí matku Karen ztvární Alena Sasínová-Polarczyk a zástupce nejmladší generace této rodiny, role mladého Lukea, se ujala nová posila pánské šatny Vlastimil Burda.

Komáry uvedeme v režii Kateřiny Duškové, v překladu Pavla Dominika, dramaturgii Tomáše Vůjtka, ve scéně Pavla Kodedy, kostýmech Romana Šolce a s hudbou Darka Krále poprvé v sobotu 16. října, nejbližší reprízy budou následovat 18., 20. a 27. října a 4. a 23. listopadu, vždy se začátkem v 18.30 hodin.

TISKOVÁ ZPRÁVA KE STAŽENÍ

Bohém, bigamista i geniální idiot

7. 6. 2022

Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, od jejichž prvního vydání letos uplyne 100 let, zná z povinné četby nebo z filmů prakticky každý. Nicméně osudy Jaroslava Haška a jeho ženy, kterou si přivezl z Ruska, zas až tak známé nejsou. Tomáš Vůjtek ve své nejnovější hře, kterou nazval Švejkův návrat, se svou pověstnou ironií reflektuje okolnosti vzniku naší nejslavnější a nejpřekládanější knihy a mimoto věnuje pozornost také Haškovu rozporuplnému vztahu k jeho dvěma manželká...

Arénu čeká Rok plný doteků

16. 5. 2022

Doteky nás provázejí celý život. Nejprve se nás dotkne porodník, pak maminka a potom už si sáhne kdekdo, pokud mu to dovolíme. A postupně zjišťujeme, že nejde jen o doteky fyzické, ale že se nás dotýká i leccos z toho, co vidíme kolem sebe. A kolikrát je to dotek intenzívnější než ten sebesilnější stisk. Tak nějak to máme s doteky. Jsou něžné, pevné, hřejivé, mrazivé, laskavé, bolestivé, zraňující, konejšivé, silné, slabé, ale hlavně jsou naše. Díky nim ...