Sezóna 21/22

Rok našich návratů

Patrně nebude na světě člověk, který by se někdy nechtěl někam vrátit. Zpravidla proto, že mu tam bylo hezky, případně proto, že zašel příliš daleko a začíná ve světě tak trochu bloudit. Vracíme se k lidem, k místům, k uměleckým dílům, k ideálům i k tomu, co začínáme ztrácet. Nad tím, jaké můžou být podoby těchto návratů, se s vámi pokusíme společně zamyslet ve čtyřech inscenacích naší nové sezóny. Ale především věříme, že se vrátíme konečně do divadla a že se v něm opět začneme potkávat. Koneckonců dvě z inscenací jsme už plánovali pro sezónu předchozí, ale Covid-19 nám naše plány zhatil. Doufejme, že teď už se mu to nepodaří.

Prvním titulem bude tragikomedie Komáři britské dramatičky Lucy Kirkwoodové, jejíž premiéra v londýnském Národním divadle v roce 2017 se stala událostí sezony. Ačkoli je hra plná vtipně napsaných dialogů, zabývá se tématy, která nijak vtipná nejsou. Současná krize rodiny, v níž se rodiče věnují především vlastní kariéře, a ztrácejí tak kontakt se svými dětmi, je jedním z nich. Zároveň se zde reflektuje téma vědeckého pokroku, který posouvá hranice lidského poznání až za hranice běžné představivosti. Mimo ni je i úsilí vědců nalézt základní elementární částici, tzv. Higgsův boson, což by mělo ve výsledku pomoci odhalit tajemství vzniku vesmíru. Konfrontace vědy s reálným životem se promítá do osudů tří žen, které stojí v centru autorčiny pozornosti. Karen je slavná emeritní vědkyně, která málem získala Nobelovu cenu, Alice je její starší dcera, která jako jaderná fyzička Nobelovu cenu jednou možná dostane, a Jenny je mladší dcera, která po Nobelovce nijak netouží, protože všechny otázky jí zodpoví Google, kterému bezmezně důvěřuje. V režii Kateřiny Duškové se před vámi odehraje vtipně napsané komorní drama, které se chytře ptá po smyslu naší vlastní existence a po tom, zda jsme ještě schopni navrátit se k elementárním lidským hodnotám.

Jako druhý titul uvedeme slavné Naše furianty Ladislava Stroupežnického, jejichž premiéra v roce 1887 na scéně Národního divadla byla přelomovou událostí českých divadelních dějin. Se vší úctou a pokorou se tak vrátíme k naší divadelní klasice. Hra, kterou Stroupežnický psal jako „obraz života v české vesnici“ a v níž si českého sedláka nijak neidealizoval, velmi trefně vypovídá o naší národní povaze, čehož si všimla i tehdejší divadelní kritika: „Stroupežnický zachytil ještě šťastnou rukou kus toho života prchajícího a zachoval jej v celé reálnosti na památku. Každá figurka jeho mluví k nám tónem tak známým a pravdivým, každý duch té selské furie jest nám tak vědom! Neústupnost a soudivost, dobromyslnost i zlovolnost, marnotratná pýcha i lakotivé sobectví, ale při tom všem dbalost o čest, tato nejkrásnější stránka českého lidu venkovského, docházejí v Našich furiantech náležitého výrazu.“ V režii Petra Svojtky, který se na scéně Arény uvedl velmi úspěšnou inscenací Kočky v oreganu, se můžeme těšit na osobitý výklad této divadelní klasiky.

Dále vám nabídneme, tentokrát dokonce v české premiéře, satirickou hru Viktora Šenderoviče Pan Ein a problém požární bezpečnosti. Viktor Šenderovič je slavný ruský publicista, scénárista, moderátor, spisovatel a dramatik, který ostře kritizuje putinovský režim, a vůbec všechny režimy, v nichž jsou skrytě či méně skrytě omezovány občanské svobody. Pan Ein je řádný občan, který řádně platí daně a o politiku se ani pořádně nezajímá, dokud se politici nezačnou zajímat o něj. Starosta nejmenovaného města kdesi v Evropě, v němž pan Ein žije, se pečlivě stará o své obyvatele a prosazuje protipožární opatření, která mají ochránit jejich majetek. Pořádkumilovný pan Ein se jim zprvu poslušně přizpůsobí, ale ve chvíli, kdy začnou omezovat jeho soukromí, se proti nim vzbouří. Hra je ovlivněna poetikou absurdního divadla a s hořkým humorem zobrazuje zápas jedince s totalitní mocí. Autor vymezil místo děje formulací „kdysi kdesi v Evropě“, což nás naplňuje nadějí, že nemusí jít nutně o nás. V režii Ivana Krejčího se o tom nepochybně přesvědčíme.

Posledním titulem sezóny bude vůbec první uvedení hry našeho dramaturga Tomáše Vůjtka Míťo! Šuro! Jarmilo! aneb Švejkův návrat, v níž se s ironií autorovi vlastní reflektují okolnosti vzniku našeho nejslavnějšího humoristického románu, od jehož napsání letos uplyne sto let. Do popředí se ale rovněž dostává Haškův rozporuplný vztah k jeho dvěma manželkám, ale i k ideálům revoluce, kterou v tehdejší Rusku pomáhal prosazovat a před kterou nakonec utekl zpátky do Prahy.

Věříme, že Vás naše tituly zaujmou a že se k nám přijdete zamyslet i pobavit – tituly, které jsme pro vás vybrali, nabízejí obojí. Ale hlavně věříme, že okolnosti konečně dovolí, abyste k nám do hlediště mohli vůbec přijít. Vaše dobrá společnost nám už totiž povážlivě schází.

dramaturg Tomáš Vůjtek

Stávající repertoár sezóny 2021/2022

Eugen Gindl: Karpatský thriller | režie: Roman Polák

William Shakespeare: Macbeth | režie: Ivan Krejčí

Samuel Beckett: Konec hry | režie: Ivan Krejčí

Fjodor Michajlovič Dostojevskij, Andrzej Wajda: Zločin a trest | režie: André Hübner-Ochodlo

Torben Betts: Kočka v oreganu | režie: Petr Svojtka

Roland Schimmelpfennig: Zimní slunovrat | režie: Adam Svozil a Kristýna Jankovcová

Niccolò Machiavelli: Mandragora | režie: Ivan Krejčí

Viliam Klimáček: Komiks | režie: Tomáš Dianiška

Tracy Letts: Zabiják Joe | režie: Jiří Pokorný

Anton Pavlovič Čechov: Tři sestry | režie: Ivan Krejčí

Yasmina Reza: Obraz | režie: Vojtěch Štěpánek

Pokladna

+420 602 702 120
pokladna@divadloarena.cz

Po — Pá    15.00 — 18.30

a vždy hodinu před začátkem představení.

Vstupné

základní – 260 Kč
zlevněné – 180 Kč
(studenti / senioři / držitelé průkazu ITIC / ZTP a ZTP/P / členové IZS)
premiéra – 350 Kč

Sleva bude uplatněna pouze po předložení platného průkazu!

PROSÍME CHOĎTE VČAS.
Po zahájení představení není možný přístup do hlediště.