Na dotek

Slavná hra Patricka Marbera Na dotek (Closer), která v době svého prvního uvedení (1997) vzbudila pohoršení svým námětem i místy dost vulgárním jazykem. Hra zachycuje osudy milostného čtyřúhelníku, který tvoří dermatolog Larry, spisovatel Dan, striptérka Alice a fotografka Anna. Larry i Dan mají postupně intimní vztahy s oběma ženami. Protože hledají tu pravou? Nebo spíš nevědí, co hledají? V striptýzovém klubu, v němž Alice pracuje, se lidé svlékají a všemožně vzrušují, ale je zakázáno, aby se vzájemně dotýkali. Dotek nás spojí s milovanou bytostí, ale v striptýzovém klubu lásku nenajdeme, jen sex. Tahle metafora dokonale vystihuje citovou vyprahlost světa, ve kterém žijeme. Obdobně posmutněle a směšně působí erotický chat, jehož se Dan a Larry účastní. Hra, která dobyla celý svět a dočkala se i kultovního filmového zpracování, dostala od recenzentů výstižný podtitul „Sex, lži a internet“. V režii uměleckého šéfa Divadla Petra Bezruče Jana Holce, který se s naším souborem potká vůbec poprvé, nás čeká podnětné zamyšlení nad tím, zda jsme vůbec ještě schopni rozpoznat lásku. A pokud ne, zda si ji vůbec zasloužíme.