Rozhovor s výtvarnicí Janou Hauskrechtovou

Kostýmy pro inscenaci Zlatý osel navrhuje výtvarnice Jana Hauskrechtová. Ta už spolupracovala na více než stovce divadelních inscenací a pro Komorní scénu Aréna naposledy tvořila v roce 2012 kostýmy inscenace Amigo.

V současné době spolupracuje například s A Studiem Rubín nebo Divadlem X10 nejen jako jevištní výtvarnice, ale také jako performerka. V Ostravě jsme ji mohli vidět na festivalu Offenzíva v představení Člověku nad tím rozum i čůrák zůstává stát v režii Jiřího Pokorného, které se odehrálo v site specific prostorách podzemních garáží Výstaviště Černá louka.

 

V představení Burnout aneb vyhoř! A Studia Rubín, kde hrajete samu sebe se probíráte dlouhými seznamy projektů, na kterých jste ve své kariéře pracovala, je Zlatý osel jediný, čemu se teď po výtvarné stránce věnujete?

Není to jediný projekt na kterém dělám. V říjnu měla v mosteckém Divadle rozmanitostí premiéru pohádky Šípková Růženka a teď v pátek (11. října 2019) máme premiéru Stepního vlka v Činoherním studiu v Ústí nad Labem. Musím říct, že ten trojúhelník Most, Ústí a Ostrava, by člověk jen tak nevymyslel. Vybrala jsem si prostě všechna ta tři nejkrásnější města u nás.

 

Děj Zlatého osla se odehrává ve starověkém Řecku, nejde však o klasické antické drama. Jak jste v téhle konstelaci přistupovala k návrhům kostýmů?

Děj se odehrává v období před pádem Říma. Přijde mi, že je to v podobném stavu dějin, v jakém se nacházíme dnes. Tohle historické období se pojí s jistou mírou dekadence, podobně jako současnost. Obě období jsou si tím blízká. I pod tímto dojmem jsme se snažili najít tu pravou míru stylizace, aby to nebylo jen starověké Řecko, nebo jen současnost. Ač i to by šlo, jen by to přece jen přišlo o nějaký humorný odstup.

 

Režisér Pavel Gejguš říká, že výtvarné zpracování bude jedním z tmelících prvků inscenace. Budou mít ve Zlatém oslu kostýmy výraznou roli, budou nějak gradovat?

Gradovat ne, spíš naopak. Ze začátku je to takové přepálené a pak se kostýmy i prostředí postupně ničí tím, co se tam děje. Zlatý osel začíná v bohatém městě, kde je vyšší smetánka. Pak se děj postupně přesouvá na venkov a do přírody. To, co se tam odehrává, je čím dál více pudovější a perverznější. Už se tam na nic moc nehraje. Společně s kostýmy se bude postupně vrstvit a ničit i líčení, až budou na konci z hrdinů takové Pasoliniovsko-Felliniovské trosky, které už nevědí, co se sebou. Všechno si užili, vším si prošli, všechno vyzkoušeli a teď co? Snažili jsme se v tom najít jistou kontinuitu, aby to mělo jako celek nějaký vývoj a dávalo to smyl. Věřím, že se nám to podařilo.

 

Kde jste hledala pro kostýmy inspiraci?

Aktuální inspirace se dá paradoxně najít i na přehlídkových molech nedávných týdnů módy. Tam se téma antiky s různými průsvity a rafinovanými překryvy objevilo v několika kolekcích. Vlastně je docela zábavné, že si to sedlo i v tomto. Máme štěstí, že se teď móda vrací k antice. Není proto takový problém sehnat různé vhodné doplňky.

 

U divadelních kostýmů ale nejde jen o vzhled, musí být asi i poměrně praktické, že?

Ve Zlatém oslovi se prakticky pořád odehrávají různé zhýřilosti, když to řeknu slušně. Na tom se člověk může z jedné strany trošku vyřádit. Z druhé strany opravdu záleží na tom, co s kostýmy udělají herci. Snažili jsme se o to, aby byly spíše rafinované v tom, že se občas něco ukáže, občas zase neukáže. Určitě je třeba myslet na to, aby nebyly úplně opulentní, aby se herci stihli převlékat a aby je nepřebily, protože to by byla škoda.

 

Jak se vám vlastně pracuje s hereckým souborem Komorní scény Aréna?

Je super, že jsou tady herci každý jiný typ. To výtvarnému zpracování krásně nahrává a je to tím zábavné. Když se podíváte na Felliniho Satyrikon, který je samozřejmě úchvatný jako celek, tak samozřejmě nejvíc vnímáte, jak tam hraje to, že je tam každý ten člověk nějaký neuvěřitelný typ už sám o sobě. A to strašně funguje. Třeba na Alenu jako čarodějnici se moc těším! A do toho je tam Marek, který hraje vypravěče. Toho jsme stylizovali do Samuela Becketta, našeho miláčka. Je to člověk, co ten příběh vypráví už po tisící pořád dokola a pořád všechny baví tím, jaké se tam dějí věci. Také doufám, že vynikne Adamova proměna z osla, protože on tam na začátku fakt přichází jako taková zlatá mládež, frája, krasavec, ze kterého se má nakonec stát čistý nový člověk.

 

Připravila Michaela Davidová.