Recenze na Pana Eina a problém požární bezpečnosti (ostravan.cz)

Pan Ein a problém požární bezpečnosti je absurdní krutá groteska o zločinném spiknutí s cílem dosažení absolutní moci.

Komorní scéna Aréna v Ostravě uvedla v sobotu českou premiéru inscenace hry současného ruského publicisty, scénáristy, moderátora, spisovatele a dramatika Viktora Šenderoviče (1958) Pan Ein a problém požární bezpečnosti s podtitulem Jedině jednota a disciplína nás ochrání před ohněm! Text hry pochází z roku 2012. V Komorní scéně Aréna se hraje její překlad od Naděždy Krejčové, režisérem inscenace je Ivan Krejčí, dramaturgem Tomáš Vůjtek. Scénu navrhl Milan David, kostýmy Marta Roszkopfová. Hudbu napsal Ondřej Švandrlík. Premiéra se odehrála za osobní přítomnosti autora hry.

Šenderovič v roce 1980 úspěšně dokončil studia divadelní režie na Moskevské státní univerzitě kultury. Ihned poté si odsloužil dva roky vojenské služby, která naprosto změnila jeho pohled na skutečnost. V roce 1988 absolvoval doktorské studium a stal se kvalifikovaným specialistou v oboru jevištní pohyb. Do roku 1990 pracoval v různých divadlech a své znalosti předával studentům v Moskevském uměleckém divadle (MCHAT) a v GITISU – Ruské akademii divadelního umění.

V roce 1990 práce v divadle zanechal a začal se naplno věnovat literární tvorbě. Psal kvalitní satirické texty o současné ruské společnosti, ale ty byly v celém SSSR odmítány, což bylo docela typické pro začátek 90. let. Vše se změnilo až s příchodem Gorbačovovy „perestrojky“. Najednou mělo Šenderovičovo dílo veliký úspěch. Začal psát scénáře k dokumentárním filmům, po seznámení s Grigorijem Gorinem začal spolupracovat s televizním kanálem NTV a stal se scénáristou tehdy nejpopulárnějšího pořadu „Kukly“. Právě tento pořad mu přinesl slávu. Šenderovič se postupně stal největším kritikem Putinova způsobu uzurpování moci v Rusku. Ve své tvorbě veřejně kritizoval Putinovy totalitní praktiky. Vedlo to k jeho kriminalizaci i k ohrožování na životě. Vše nakonec vyústilo v jeho odchod do exilu v roce 2021.

Svým životem i tvorbou Viktor Šenderovič velmi připomíná Václava Havla. Jeho dramatické texty patří převážně do žánru absurdních her a politické satiry. Autor v nich ostře kritizuje putinovský režim a vůbec všechny režimy, v nichž jsou skrytě či méně skrytě omezovány občanské svobody. To je i případ hry Pan Ein a problém požární bezpečnosti.

Příběh rodiny Einových situoval autor do nejmenovaného města kdesi v Evropě. Jeho starosta se na první pohled pečlivě stará o své obyvatele a prosazuje protipožární opatření, která mají ochránit majetek občanů. Ve městě vlastní manželé Einovi dům, ve kterém Berta Einová provozuje restauraci a pan Ein zde vede starožitnictví. Je řádným občanem, který platí daně a o politiku se nezajímá.

Děj začíná v okamžiku, kdy do domu Einových přijde inspektor požární ochrany. Brzy po jeho příchodu propukne v domě požár. Následně přichází starosta, velitel hasičů a kněz. Vyjde však najevo, že jde o čtyřčlennou bandu žhářů a uchvatitelů moci, která si z domu Einových udělá své sídlo. Brzy nato jsou podnikání Einových i jejich rodinný život v troskách.

Z číšnice se stane přisluhovačka režimu nastoleného ve městě v podstatě fašistickým starostou. Do jeho vládnoucí kliky patří inspektor, velitel hasičů i kněz. Einových nezletilá dcera Helga je inspektorem i starostou sexuálně zneužita. Číšnice je v tomto směru svolná ke všemu. Ve chvíli, kdy Ein i jeho nábožensky věřící žena Berta pochopí, že starosta je vlastně diktátor toužící po neomezené moci, inspektor zneužívá úřední pravomoc v zájmu dosažení vlastních cílů, velitel je kriminální živel a kněz je jen zvrhlý zločinecký násilník a predátor v rouše beránčím, je konečně manželům Einovým jasné, s kým mají tu čest, a pan se Ein vzbouří. Neústupně bojuje o svůj dům a burcuje veřejné mínění. V této chvíli už publikum vnímá hru jako podobenství o totalitním režimu a jednotlivé postavy jako symboly státní, byrokratické, vojenské i ideologické moci.

Dvojici občanů, symbolizující svým způsobem současnou ruskou společnost, odehrají v jediném komediálním výstupu Marek Cisovský a Josef Kaluža. Jejich dialog si na premiéře vysloužil potlesk na otevřené scéně.

Představení je velice záživné ve své první části, po přestávce však tempo i rytmus poněkud upadají. Příčina tkví nejen v textu, ve kterém ubylo situací nabízejících efektní a překvapivá sdělení. Je to také tím, že režie opouští zkratku a částečně i v první části zdárně využívanou groteskní nadsázku. Herci začínají více psychologizovat, zobrazuje se realita, ale vše se tím jakoby zpomaluje. Krutá groteskní komedie se však přesto postupně proměňuje v naléhavý politický apel.

Dramaturgicko-režijní tandem Vůjtek-Krejčí se ve své nejnovější inscenaci opět věnuje velmi aktuálnímu tématu. Za zničené město ve hře si lze snadno dosadit stát, ve kterém se k moci dostane zločinecká klika. Ovládne celou společnost, zničí vše, co vede k nadějnému vývoji, a nakonec se začne likvidovat mezi sebou. Jen hlava všeho toho dění stále nepochopitelně zůstává u moci. Neznáme to odněkud?

Část publika povstáním ze sedadel při závěrečném potlesku vyjádřila hold přítomnému Viktoru Šenderovičovi za hru jako takovou i všem hercům za jejich velmi kvalitní výkony. Hlavně však za sdělení, že rozbořený a zničený, vyloupený dům Einových může být příště náš dům, pokud moc nad námi někdy ve volbách svěříme zločineckým a kriminálním živlům, tvářícím se jako spasitelé světa.

Ladislav Vrchovský, 10.4.2022, ostravan.cz