Gagarinova ulice v Komorní scéně Aréna: Dobře zúročená herecká příležitost pro Vlastimila Burdu

20. 06. 2024

Komorní scéna Aréna uzavírá sezonu 2023/24 novou inscenací hry Gagarinova ulice od skotského dramatika Gregoryho Burkeho v překladu Františka Fröhlicha. Premiéru divadlo zažilo v sobotu. V režii Ivana Krejčího exceluje v roli Eddieho Vlastimil Burda.

Kostrbaté entrée téměř dvouhodinové konverzační smrště diváka vtáhne do zprvu nesourodého dialogu dvou mužů. Postupně se divák zorientuje v jejich postavení a pochopí i důvod jejich přítomnosti. Zaměstnanec bezpečnostní služby Tom (Michael Rozbroj) ve snaze zpříjemnit si noční hlídku v továrně následuje jednoho z dělníků Eddieho (Vlastimil Burda), aby s ním zavedl nezávaznou konverzaci. Ta však balancuje na hranici filozofické rozpravy, která pod nánosem vulgárních invektiv působí o to absurdněji.

Expresivní Eddie, který společně s Garym (Jan Chudý) plánuje únos jednoho z manažerů nadnárodní společnosti, předstírá před naivním Tomem, že se chystá krást počítačové čipy, aby je následně výhodně prodal. Poté, co se do situace dostává Eddieho kumpán Gary, jenž vleče muže v bezvědomí, se Tom díky své zvědavosti dostává do středu únosu. Čtveřice mužů uvržených do patové situace se různými způsoby drží vzájemně v šachu.

Burkeho text je velkou směsicí existencionálního zoufalství, které hledá odpovědi na otázky související se sociálním postavením, lidskou hodnotou, spravedlností a postojem k vlastním činům. Nesourodé povahy čtyř mužů z různých společenských vrstev vnášejí rozdílné úhly pohledů na danou situaci. Ačkoli se zprvu zdá, že Burke se pouští do zašmodrchané konverzace, která nemá hlavu ani patu, postupem času se vše spojí do logického vyústění. Jednotlivé dialogy ukazují, jak rozdílné vnímání každý jednotlivec má a kde jsou jeho morální hranice.

Gagarinova ulice se nachází v malé skotské vesnici Lumphinnans, která měla ve 20. a 30. letech přezdívku Malá Moskva jakožto místo radikálně podporující komunismus. Zdejší levicově smýšlející politická strana pojmenovala jednu z ulic po ruském kosmonautovi, což posloužilo Gregorymu Burkemu k napsání hry, která koketuje se škálou témat od ekonomie až po politický terorismus. Místy z jeho textu prosakuje krize mužské identity, a to hned v několika rovinách.

Po zhlédnutí české premiéry se nedivím, že hra při svém uvedení dobyla Londýn. Troufám si říci, že zmíněná témata zde třeskutě rezonovala. Český divák sice určitě zachytí dusivou atmosféru zoufalství, ale pochopení s katarzí zde nepředpokládám. Inscenace v našem kontextu by si zasloužila osekat a možná bych se nebála jednoaktové radikální verze.

Velkou devizou inscenace, kromě samotného textu, který je nabitý velkým množství názorových postojů, zoufalých zpovědí i filozofických odboček, jsou jednoznačně herecké výkony. Na extrémně minimalistické scéně Milana Davida a Martina Šimka dostávají výrazný prostor čtyři diametrálně rozdílné archetypy i herecké osobnosti

Tři stěny jeviště kopírují plastové lamely a uprostřed visí větrací šachta, která zároveň osvětluje židli pod ní. Přepravní box na kolečkách a malé schůdky doplňují jinak prázdnou scénu. Černožlutá protiskluzová páska na zemi je praktickým odkazem na tovární zásady bezpečnosti práce. Sugestivní složkou je hudební podklad Ondřeje Švandrlíka, jenž jde ruku v ruce se světelným efektem, který zdůrazňuje nadnesenou symboliku.

Z inscenace Gagarinova ulice. (Foto: Roman Polášek)

Kostýmy herců pak podtrhují jejich osobnosti. Security černý mundur Toma, černé civilní oblečení Eddieho, manažerský oblek Franka a Garyho černý dlouhý kabát s odznáčky rudých hvězd coby odkaz na snahu vymanit se z role obyčejného dělníka. Žádná z postav není černobílá, všechny mají vývoj, který ději dodává zajímavý přesah.

Vyhořelý manažer Frank v podání Milana Cimeráka, který se až s destruktivní oddaností dívá vstříc nečekanému osudu, nastavuje jakési pomyslné zrcadlo pozlátku vedoucích pozic. Herec v této roli sice dostává nejmenší prostor, využívá ho však naplno. Svým klidným hereckým projevem představuje emocionálně nejvyrovnanějšího muže v místnosti a ačkoli je seznámen s faktem, že bude zabit, jeho stoický klid má o to větší hloubku, když proti němu stojí nabuzený a emočně nestabilní Eddie, navíc v ruce třímající zbraň.

Ačkoli se jedná o Eddieho povahový rys, nadužívání vulgarismů místy svádí k účelovosti. Není tomu však nutné jít naproti, výkon Vlastimila Burdy, který primitiva–intelektuála, jenž ospravedlňuje své činy mimo morální měřítka většinové společnosti, ztvárnil barvitě, přesvědčivě a místy až mrazivě uvěřitelně. Intenzivní energie, kterou do své role vměstnává, nenaruší ani přestávka. Herec si zaslouženě ukrajuje velkou část pozornosti pro sebe.

Milan Cimerák a Vlastimil Burda. (Foto: Roman Polášek)

Eddieho parťák Gary v podání Jana Chudého je velkým protipólem nezadržitelného kata. Gary je nadšeným revolucionářem, který však nevidí důsledky svých činů dřív, než je spatří. Jeho záchranná brzda přichází v podobě Franka, ale Gary si uvědomuje příliš pozdě, že už není cesty zpět. Jan Chudý velmi citlivě ztvárňuje proměnu Garyho z drsného ranaře na chápavého naslouchajícího muže, jehož prozření dostává fatální ránu.

Do role hlídače továrny Toma obsadil režisér Ivan Krejčí hostujícího Michaela Rozbroje. Na studentovi 4. ročníku hudebně dramatického umění Janáčkovy konzervatoře není znát nervozita z komorního prostoru, kde kontakt s diváky je na dosah ruky. Dalo by se v jeho případě použít klišé o přirozeném talentu. Ačkoli je jeho herecký projev spíše civilnější, je velmi sympatické, že nesklouzává k přehrávání. Velmi dobře reaguje na kolegy, jeho načasování má humornou dohru, a tak jeho repliky padnou na úrodnou půdu.

Gagarinova ulice je náročnější inscenace. Určitě nejde o lehkou komedii, ale bavit se jistě budete, především ve druhé části inscenace. Je možná dobré se připravit na citelné množství vulgarismů, které místy odvádějí zbytečně pozornost od zajímavého textu. Nicméně vynikající herecké výkony, které vdechují komplikovanému textu život a posouvají ho do velmi dobře stravitelné podoby, jsou magnetem, které vaši pozornost přitáhnou a nepustí až do samotného konce.

Gagarinova ulice. Autor textu: Gregory Burke. Režie: Ivan Krejčí. Dramaturgie: Tomáš Vůjtek. Překlad: Tomáš Fröhlich. Výprava Milan David a Martin Šimek. Hudba: Ondřej Švandrlík. Recenze je psaná z premiéry uvedené v sobotu 15. června 2024 v Komorní scéně Aréna v Ostravě.

Evelína Vaněk Síčová, Ostravan.cz

Zahájení sezóny na Kuřím rynku

9. 7. 2024

Aréna se opět vrací na Kuří rynek, aby se společně s vámi 29. a 30. srpna rozloučila s létem pod širým nebem. Letos vás srdečně zveme na reprízu naší divácky oblíbené české klasiky – U snědeného krámu! Vstup na tuto akci je zdarma a k dispozici bude cca 100 míst k sezení (bez možnosti předchozí rezervace), čili kdo dřív přijde, ten sedí. A aby vám zábava lépe ubíhala, spojili jsme se s vyhlášeným koktejlovým barem Modrá myš, ...

Otevírací doba pokladny během letních prázdnin

24. 6. 2024

Vážení diváci, rádi bychom vás informovali, že od úterý 25. června bude pokladna uzavřena. Předplatné na Rok plný krás a ošklivostí a od srpna i lístky na září budete moci pořizovat online u nás na webu, anebo na pobočkách OstravaINFO a Colosseum ticket. Přestože bude pokladna zavřená, i přes léto samozřejmě můžete psát na email pokladna@divadloarena.cz nebo volat na tel. 602 702 120 (od 10 do 15 hod.) a v případě potřeby si domluvit osobní návštěvu (jen prosí...