Bleše úspěch moc přeji

15. 11. 2011

Rozhovor s překladatelkou Andreou Hoffmannovou


Kdo je americká dramatička Naomi Wallace? Prozradíte nám o ní něco více?

Naomi Wallace je sice Američanka, ale já bych ji definovala spíše jako Britku, protože posledních třicet let žije ve Velké Británii, vzal si Brita, své děti vychovává tam a do Spojených států se vrací jen sporadicky, i když se k nim na druhou stranu ve svých dílech neustále vrací.

Proč?

Asi proto, že nemá s Amerikou zrovna nejlepší vztahy. Naomi Wallace je silně levicově orientovaná a od počátku má problémy s americkým establishmentem. Je o ní také známo, že navštívila Kubu a sympatizuje s Castrovým režimem. Jednu dobu dokonce americká vláda uvažovala o tom, že jí odejme občanství, protože také podporuje Palestinu, a myslím, že to, oč jí především jde je, „jít“ proti kapitalismu, nabourávat tu vizi amerického snu, který považuje za falešný. A i např. v Bleše se zmiňuje o rovnostářích, což byli představitelé anglické krajní levice v době Olivera Cromwella, kteří propagovali jakousi utopii socialismu. Zřejmě jde o jistou rodinnou podmíněnost, protože její matka, židovka z Holandska, byla bojovnicí za lidská práva a lepší sociální podmínky.

Ví se, proč se Naomi Wallace pustila do tématu morové epidemie v Londýně, co bylo impulsem, že Blechu začala psát?

Byl to román, který je zasazen do doby londýnského moru a v kterém se vše tak barvitě popisuje a ten ji inspiroval natolik, že se rozhodla si vše o tomto období nastudovat a nakonec z toho vznikla Blecha. A nutno říci, že tato kniha jí byla jen základní inspirací, protože Naomi Wallace, pokud píše historická dramata, tak je velice precizní. Což znamená, že v případě Blechy se na šest let zavřela do britských archívů a prostudovala veškeré dostupné materiály k té době, aby byla hra co nejvěrohodnější. Ale Blecha se dá číst nejen jako historická hra, ale také jako hra politická pracující s tématy genderové a sociální odlišnosti a z toho vyplývajících konfliktů.

Blechou se české publikum bude mít možnost vůbec poprvé setkat s dílem této dramatičky. Jaké jsou její další hry? Byla nějaká z nich třeba zfilmována?

Naomi Wallace píše hry zhruba dvacet let a napsala jich celkem třináct. Začala hrou The War Boys, ke které napsala i filmový scénář (napsala celkem tři). The War Boys je klasická coolness dramatika 90. let, ale podle mě je Blecha jejím nejlepším kouskem. V Evropě se Blecha hraje dost (třeba v Paříži je v stálém repertoáru v Comédii Française), v Americe už tolik ne – právě kvůli autorčiným politickým a společenským postojům. Takže když se před deseti lety v Atlantě konal festival her Naomi Wallace, tak se ho víceméně účastnily hlavně amatérské soubory, protože v těch oficiálních divadlech, tam není moc vítaná.

Jak vy jste se dostala k Naomi Wallace, Bleše a k jejímu překládání?

Já jsem psala dizertaci na téma coolness dramatika. Do toho mě oslovil Tomáš Vůjtek, který věděl, že o Naomi Wallace díky své práci něco vím, a tak jestli bych Blechu pro Arénu nepřeložila. A protože sama píšu hry pro amatérské divadlo, tak jsem to překládání – což byla mimochodem šílená práce (smích) – brala jako výzvu, díky níž jsem si mohla zkusit i jiný druh kreativní práce, kdy člověk někoho interpretuje, volí správná slova a ovlivňuje to, jak se bude dosud neznámá autorka v češtině prezentovat. Zkrátka byla to možnost se v kariéře posunout dál, protože jsem chtěla, aby se nějaké mé dílo hrálo v profesionálním divadle (smích). A jsem moc ráda, že moje vědecká práce, která stála na počátku všeho, nebyla jen suchá věda, ale že se stala krásným a užitečným uzavřením mé studijní kapitoly o současném britském divadle, a tak se teorie prolnula s praxí. Navíc se v divadle opět potkávám s Alenou Sasínovou-Polarczyk, která mne připravovala na herecké zkoušky (smích). Na školu mě tehdy nevzali, já šla studovat angličtinu, no a takhle jsem se oklikou do divadla a k ní zase vrátila (smích).

Většinou se v divadle text hry krátí, upravuje, herci si jej někdy přizpůsobují svým potřebám…zkrátka může se stát, že v samotné inscenaci „vaše slova“ nebudou stejná, jako když jste překlad divadlu odevzdávala. Jste na to připravena?

No, nejsem (smích). A to už mě Tomáš dopředu varoval, že minimálně třetina hry se seškrtá, protože ona je v té původní podobě opravdu dlouhá. Je opravdu šílené překládat s pocitem, že určité pasáže budou ve škrtu. A tak vzala za své třeba jedna z mých oblíbených scén, i když jsem usilovala o to, aby v inscenaci zůstala… v Aréně se na to politické ale tolik nehraje, spíš na to lidské, takže tam nebude (smích).

Když jste na Bleše pracovala, tak jste s jejími postavami žila dlouhou dobu a určitě jste měla nějakou představu o tom, jak vypadají či kdo z herců by je mohl hrát…

To je zajímavá věc, protože když jsem hru překládala, tak jsem si opravdu představovala konkrétní herce a musím říct, že z 90% se mé představy naplnily (smích). Takže se dá říci, že jsem jim to překládala na tělo. Navíc jsem byla přítomna na pár zkouškách a velice oceňuji práci režiséra Petera Gábora, který nejde do extrému, nesnaží se do hry přidávat elementy, které tam nepatří, velice dobře pracuje s herci, s prostorem. A některé věci jsem si předtím vůbec nedokázala představit tak, jak je on nakonec jevištně ztvárnil – třeba celé to pojetí scény, coby velké postele. A už se nemůžu dočkat, až inscenaci uvidím se vším všudy – s kostýmy, světly, protože jsem přesvědčena, že Blecha bude mít úspěch. A moc jí ho přeji.




 

30.6.2011
Vážení diváci, inscenace hry Blecha americké autorky Naomi Wallace byla vybrána pro prestižní festival Divadlo evropských regionů. Ten se každoročně, letos již po osmnácté, koná v Hradci Králové. Hlavním pořadatelem je Klicperovo divadlo z Hradce Králové...
185
Blecha
Bleše úspěch moc přeji