2011-04-07

Komedie z tajemné říše slovanských vlkodlaků
Alexandr Suchovo-Kobylin v ostravské Aréně osel zkypřenou, úrodnou korupční půdu
 

Po neslaných-nemastných Langových Dávnících napravuje reputaci ostravské Komorní scény Aréna Tarelkinova smrt s podtitulem Alexandra Suchovo-Kobylina – Komedie-žert o třech dějstvích. Realizace satiry všech satir se ujal Ivan Krejčí.
Bídou ruské duše se v 19. století zabývali Gogol, Turgeněv, Saltykov-Ščedrin, později i Čechov... V Čechách ještě v 70. letech století dvacátého však za Tarelkina zavírali divadla (Ve stanu Iva Krobota) a vyhazovali recenzenty, kteří psali sice o blbosti carské policie, ale ostražitá StB to vztáhla na sebe (stalo se v brněnské Rovnosti).
Vlkodlaci, spojte se!
Není nad osobní zkušenosti. Suchovo-Kobylin si užil výslechů a úplatkářství dost. Sedm let se vlekl proces vraždy jeho francouzské milenky. Podezření z činu nebyl nikdy zbaven, i když mu nakonec bylo uloženo jen církevní pokání za vilnost a měli to za něj odskákat chudáci nevolníci. Dramatik věru nebyl nemajetný.
Z vyšetřování ovšem vytěžil poklad. Tarelkinova smrt jako by předvídala pozdější mistrovství policie sovětské vytlouct ve vykonstruovaných procesech přiznání z kohokoli. Podvodníček-úředníček Tarelkin měl jen doznat, že je vlkodlakem.
Překlad Aleny Morávkové drží se víc ducha samotného dramatika, jehož text ovšem notně oslabila carská cenzura. I tak se ale na jeviště Tarelkinova smrt dostala až třicet let po knižní verzi (1869, 1900). Bohumil Mathesius ji v polovině 30. let domyslel a ukončil prorockým: Vlkodlaci všech světadílů, spojte se!
Normalizace – to ještě převod Morávkové k dispozici nebyl – také proto stíhala divadla a kritiky, kteří sžíravou satiru o pudech, zupáctví, alkoholismu, posedlosti nepřítelem (po revolucí s přidanou hodnotou třídní) popsali a pochválili.
Dnes už se to může. I když Krejčího komedie-žert padla ausgerechnet v Česku znovu na úrodnou korupční půdu. Až z toho slušné lidi svrbí dlaně.
Spalující ironie
Premiéra ještě neseděla ve vytyčených kolejích. Tarelkinovu smrt rozehrál režisér jako velkolepou groteskní frašku se zběsilými davovými scénami (vpád supů-věřitelů do domu smutku nebo stíhačka Brandachlystová hájící práva svých spratků). Pak tempo poněkud ochablo, výslechy a katr účastníků vyšetřování zůstaly bez pointy.
Scéně dominuje fedotovovsky ukoptěný Tarelkin Josefa Kaluži. S Varravinem Alberta Čuby, kumpánem a úředníkem, kterého se Tarelkin neuváženě rozhodne vydírat, jsou ti dva osou komedie. Výčet jedovatých figurek by byl dlouhý: Marek Cisovský, René Šmotek, Vladislav Georgiev, Dušan Škubal… Tři dějství spalující ironie!
Komorní scéna Aréna Ostrava - Alexandr Vasiljevič Suchovo-Kobylin: Tarelkinova smrt. Překlad Alena Morávková. Režie Ivan Krejčí, dramaturgie Tomáš Vůjtek, scéna Milan David, kostýmy Jana Hauskrechtová, hudba Adam Parma. Premiéra 2. dubna 2011.
 

Jiří P. Kříž