2010-09-01

Sen noci svatojánské


Nabízíme Vám recenzi hry Sen noci svatojánské, kterou má ve svém repertoáru ostravské divadlo Komorní scéna Aréna. Jeden z našich věrných členů FANTOM klubu nám napsal, jak se mu představení líbilo.

Jakkoliv jsem si zvykl, že se komorní scény často vyznačují netradičním zpracováním klasických her, tentokrát jsem se divil. Divil jsem se hodně a myslím, že William Shakespeare by se divil mnohem více. Na druhé straně ale napsal Sen noci svatojánské jako komedii a u té se lidé musí bavit. Takže bez ohledu na pojetí dopředu říkám, že jsem se bavil, a to dobře.
Je tomu měsíc, co jsem na jevišti divadla Aréna sledoval Čechovova Racka, v němž byl až na pár úsměvných detailů realisticky vykreslen venkov carského Ruska devatenáctého století. Když jsem se tedy vypravil na Shakespeara, očekával jsem něco podobného – dobré herecké výkony, pár úsměvných detailů navíc a kromě toho už jen klasické divadlo. Chyba lávky.
Již program mě mohl upozornit, že asi uvidím něco jiného. Přeci jen se Sen noci svatojánské datuje mezi léta 1595 a 1596 a aby byl atraktivní v dnešních dnech i pro mladé publikum, je třeba přidat nové elementy, které by hru starou přes čtyři sta let osvěžily. To se Aréně povedlo dokonale, ale druhou stranou mince se stalo, že představit si Atény a antické Řecko je o něco těžší, protože elektrické kytary tehdy asi nebyly.
Naštěstí místo dění není tak důležité, jako jsou samy události, které se na scéně líčí. Sen noci svatojánské je komedií o lásce, proměnách vztahů, hrátkách osudu i o tom, jak je těžké být hercem. Také však o snění a blouznění, kouzlech elfů a víl. Díky bylinkám a čarování Puka, jeho Alter Ega a Oberona se tak osudy dalších postav více dramatizují, jakoby to v normálním životě nestačilo.
Přitom není nic divného na tom, že si dívka - Hermie, chce vzít jiného muže - Lysandra, než kterého jí nutí otec - Egeus. Ani na tom, že tento nápadník – Demetrius - má jinou ctitelku - Helenu, jež se zmítá v žalu odvrhnutí. Na rady aténského knížete Thesea a královny Amazonek Hippolyty mladí milenci nedbají. Rozřešit jejich strasti má tak v lese Puk, který musí na Oberonův příkaz vyzkoušet bylinky, jimiž chce Oberon, král víl, očarovat Titanii, královnu víl.
Zní to komplikovaně? Je to ještě složitější. Ale díky tomu je hra zábavná a svým netradičním pojetím velmi zajímavá a snad ani kvůli němu neodradí zastánce klasického zpracování.

Kulturní magazín Fantom